Na našich družinových lodích jsme dopluli až k neznámé zemi. Prodrali se džunglí a vstoupili do domorodé vesnice, kde v dřívějších dobách vládla hojnost a blahobyt. Ovšem zpupnost a hamižnost některých rodů rozhněvala bohy džungle a ti se postarali o to, že zvěř ze stájí a ohrad utekla za svými divokými druhy, ti rozryli a podupali většinu úrody. Divoké šelmy se postaraly, že na lesních stezkách už nebylo bezpečno ani za dne. Podivná píseň strachu zněla beze slov. Avšak staří Brahmáni sepsali na pergamen zákony džungle. Ti, kteří je budou ctít, jimi se řídit a budou podle nich žít, navrátí do vesnice klid, úrodu a bezpečí. Tak jsme přijali domorodý šat i zvyky a postupně odhalili zákony síly, hojnosti, mláďat, vody, lovu a další, až jsme došli k poslednímu, a to Zákonu vůdce. "Nad jiné je vůdce zákon, pro svoji schopnost, volbu a sílu jenž má v paži své. Je tam, kde zákon džungle mlčí, slovo vůdce zákonem". Družiny urputně plnily zákony a do svých sýpek získávaly zásoby jako je rýže, čočka, fazole. Všichni bojovali ze všech sil a posouvali své hranice a možnosti, jak přežít a obnovit slávu a život ve vesnici. Nakonec se nám to povedlo a mohli jsme se vrátit zpátky domů...