O akci: | Ve čtvrtek jsme rychle doma odhodili pololetní vysvědčení, popadli lyže, snowboardy a batohy a hurá na autobusák. Už ve 4 hodiny jsme totiž odjížděli na naše oblíbené Benecko. Všude obrovská nadílka sněhu a tak Míra chtěl být co nejrychleji na místě. To se mu ale nepodařilo. Po cestě se zažaly ozývat z autobusu podezřelé zvuky, které se postupně zesilovali, až v Trutnově se autobusek rozhodl, že dál nepojede. Naši šikovné vedoucí si sice s opravou věděli rady, ale i tak se cesta protáhla na 5 hodin. To se projevilo i v tom, že jsem na Benecko přijeli až 10:07, ne v 10:06 jako posledních několik let. Ubytovali jsme se , snědli večeři od maminek a rozdělili se na 4 středověké slavné rody-Mudorovcem Havanocvce, KOmbůrkovce a Kengurovce, ty celý pobyt soupeřily o přízeň krále Království Beneckého. Kralevic, královna, rytíř, podkoní a šašek plnili různé zapeklité úkoly, aby získali od krále nejlepší území s hradem. Ráno jsme vyběhli před školou na tradiční rozcvičku v plavkách, zakončenou skokem do závěje. Posilněni chlebem s nutelou jsme vyrazili na svah. Jezdili jsme až do oběda, zastavili se ve škole na ovocné knedlíky a pokračovali v lyžování a snowboardování až do večera. Po špagetách s Ťukyho špricindou jsem se opět vrátili na svah. Večer každý rod předvedl svého rytíře v plné zbroji, vybaveného na rytířské klání. Stateční hrdinové pak předvedli své umění s dřevci na koních. Následoval litý boj s divokým medvědem, střelba hadráky na lidožravého draka a po půlnoci nás ukolébal ke spaní "libí" zpěv princezen. Ráno jsme si opět dali rozcvičku ve sněhu. Dát tři kotouly a zůstat stát po pás ve sněhu bylo opravdové probuzení. Chleba s nutelou nám dal sílu k dalším sportovním výkonům. V poledne jsme se jen zastavili na kaši se sekanou, večer na rizito a lyžovali jsme a snowboardovali jsme až do 9. Večer každý rod svým hadačským umem odhalil jednoho ducha. Bílá paní, ohnivý pes, bezhlavý rytíř a hradní duch nám pak po krutém, nelítostném mučení vyzradili, ze kterého hradu pocházejí. Jednotlivé rody je pak navštívily a musely duchy hradů přelstít, získat na svoji stranu, nebo porazit. Video záznam svých udatných dobrodružství pak předvedli ostatním. Znaveni dobrodružstvím jsem ulehli do spacáků a vzbudil nás až Míra rozcvičkou. Protože byla neděle, byla jen rozcvička ve spacáku. Dopoledne nás čekal pořádný úklid školy, balení, nakládání, sjezd s naloženým vlekem na parkoviště k autobusu a cesta domů, tentokrát bez zvláštních událostí. Na nedělní oběd jsme byli doma. |