Datum: | 28. 10. 13:00 - 31. 10. 14:00 |
O akci: | Ve čtvrtek po poledni jsme vyrazili našim autobusem vstříc Krkonošskému dobrodružství.Už pokyny, ve kterých bylo zdůrazněno, že si vše poneseme na zádech, nevěstily nic snadného a skutečnost byla ještě mnohem horší. Autobus nás zanechal v Peci pod Snežkou a pak nás čekal náročný výstup s plnou polní k chatě Arnika. Po rychlém zabydlení-spalo se na postelích a v peřinách. Z chaty jsme se vydali na území Krakonoše, ten si pro nás připravil úkoly na další den-měli jsme přinést razítka ze Sněžky, Luční boudy a Výrovky. Takže jsme hned věděli co nás čeká. Večer jsme si zahráli několik vypečených her. dali jsme si Empatománii, aktivity a upíry.
V pátek byl v 8:00 budíček, rozcvička v plavkách na loučce před chatou. A po snídani jsme se vydali plnit Krakonošovy úkoly. Čekal nás celodenní výšlap. Nejdřív jsme sešli do Obřího dolu, tím jsme prošli do sedla pod Sněžku, pak nahoru na vrchol- to byl trochu klouzavý výstup. Na Sněžce byl předem objednaný oběd. Každý si dal to co si objednal, akorát to vypadalo všechno stejně a řekla bych, že skoro jako chleba se salámem.Pak jsme pokračovali na Luční kde jsme si udělali fotečku na web kameru (www.kamery.humlnet.cz pátek 29.10. v 13:34), taky jsme tam ochutnali výborné maxi koláče. Posilněni jsme šlapali přes Výrovku, Richtrovy boudy. Cestou jsme se pěkně sklouzli:-) Pak jsme pokračovali na Výsluní a nakonec jsem dali závod na Arniku. První dorazil Patrik a získal tím pro svou družinu další stříbrňák. K večeři jsme si dali rajskou pak večerní klid. A pak jsme opět vyrazili za Krakonošem ukázat mu splněné úkoly. Krakonoš nás pochválil. Večer jsme si vyslechli nějaké zajímavosti o KRNAPu, horách a jejich ochraně a užili jsme si zasloužené volníčko. V sobotu po rozcvičce a chlebu s paštikou jsme opět vyrazili. Na Richterovy boudy pře Výrovku k bufetu Na Rozcestí, kde si Mařena dal párek, aby mu nedošli síly a pokračovali jsme dál přes Lišku k Lyžařské boudě na Bramberk, kde jsme se pokochali výhledem z rozhledny, na Jelení Louky a přes Richterovy boudy zpět. Večer byl krátký testíček, který prověřil, zda jsme v pátek poslouchali, ale také jestli víme kudy chodíme. Nejvíce si pamatovala skupina Kometa, Xena, Džabas a Piškot. Pak jsme zahráli Abecedu a na závěr večera Pako- z dětí byl největší Pako Čvála a ze všech Klíček. Nakonec pár písní na kytaru a dobrou noc! V neděli nás čekal úklid dřeva na topení, poklizení chaty a odchod do Pece, kde nás čekal Ťuky s našim autobusem. Mnozí ho viděli opravdu rádi, protože kdo z nás za víkend běžně nachodí 50 km? Teda podle Bobíka aspoň 300. Počasí nám přálo, nálada byla výborná a v pondělí ve škole si naše unavené nohy snad odpočnou. A jeden zdařilý výrok na závěr: "To jsme nevěděl, že takhle malí kluci, jako já, musej mejt nádobí" Bobík |