O akci: | Podzimní splutí starého koryta Metuje se stává tradicí. Úzký a krásně meandrující náhon se
proplétá spletí pestrobarevných stromů. Chvílemi naše flotila třinácti lodí připomíná výpravu
dobrodruhů plujících amazonskou džunglí. Cesta rychle utíká a za chvíli připlouváme k místu,
kde na pravém břehu stojí kamenná věž, připomínající zbytek hradu. Tady pozor! Řeka se zde
dělí. Levý proud, ten silnější vtéká do malé elektrárny ( POZOR nebezpečí! Nejsou tam
žádná česla ani zábrany!!! ) a levý proud teče přes malé stavidlo pod dva mostky. Vždy se zde
musí ještě před zatáčkou zastavit a jít si to prohlédnout. Tentokrát je stavidlo zavřené a my
musíme přenášet. A zde hrozí ještě třetí nebezpečí a tím je pes v soukromé zahradě, přes
kterou se lodě přenášejí. Tentokrát to dobře dopadlo. Ani majitel, ani jeho pes se do nás
nezakousli. Plujeme dál a vybíráme místo, kde bychom poobědvali. Našli jsme krásný
prosluněný pruh louky mezi dvěma poli. Společně jsme si rozdělali oheň a pochutnali si na
výborných opečených špekáčkách. Jenom Pink ne. Ten je má radši studené. Po dobrém obědě
jsme vyrazili dál. Cesta v klidu ubíhala, sem tam se někdo cvaknul a tak jsme bez větších
obtíží dopluli do Šestajovic, kde náš sjezd tentokrát končil. Byla to pěkná sobota plná vody,
slunce a dobrých kamarádů. |