O akci: | „Každý Kadet horolezcem.“ Pod tímto heslem jsme již podruhé vyrazili prožít pěkný víkend
do polické sokolovny pod umělou horolezeckou stěnu. Máme tam dobré kamarády, kteří pro
nás společně s našimi vedoucími připravují víkend plný lezení, her a krásných výletů po
skalách. Hned po příjezdu jsme se ubytovali na akrobatickém koberci na balkoně, který jsme
na víkend proměnili na noclehárnu a šli na to. Nejprve trocha nutné teorie o lezení, jištění,
ústroji a bezpečnosti. A pak už jsme si natáhli cesty různých obtížností a střídavě jsme lozili
nebo jistili. Čas rychle utíkal a tak jsme ani nezpozorovali, že už je noc. Ještě pár míčových
her a honiček a hurá na kutě. V sobotu jsme se rozdělili na dvě půlky. Jedna šla na výlet do
kaňonů polických skal a druhá lozila a prováděla skoky a přízemní akrobacii. Výlet začal
pěkně. Ťuky nás měl kousek odvézt, ale protože nenastartoval autobus, tak jsme šli pěšky už
z Police. Všude ležel sníh, průchod polickými kaňony byl sice romantický, ale fyzicky i
psychicky náročný. Na závěr nás čekalo příjemné překvapení. Ťukymu se povedlo nastartovat
autobus a tak nám zkrátil odpolední cestu zpátky. To byla pohoda. Další překvapení nás
čekalo večer. Vedoucí nám oznámili, že si musíme sbalit spacáky a ležení, že přijdou
gymnastky cvičit. Pak že se máme obléci a půjdeme hledat polickou zázračnou studánku. Vše
jsme udělali, jak jsme měli a po návratu jsme se nestačili divit. Všechny naše spacáky byly
rozvěšeny po celé horolezecké stěně! A samozřejmě všechny jistící lana dole na zemi.
Vedoucí nikde, proto jsme museli konat sami. Ti nejlepší lezci se oblékli do sedáku a začali
natahovat cesty k jednotlivým spacákům. Každý, kdo chtěl spát v teple spacáku, musel
přiložit ruku k dílu. Bylo to pěkné překvapení a docela jsme si mákli, něž byli všechny
spacáky zase dole. Nejlepším lezcem se ukázal Bachor. Po této vynucené rozcvičce jsme si
ještě zahráli pár her a příjemně unaveni šli spát.V neděli se obě skupiny vyměnily. Rozdíl byl
jen v tom, že tentokrát Ťuky autobus nastartoval už ráno. Po nedělním programu jsme si dali k
obědu rizoto ( tentokrát s rýží ) a s bolavýma rukama i nohama odjeli k domovu. Byl to
náročný, ale moc a moc krásný víkend. Za rok si ho rádi zopakujeme. |