Kde jsme byli:
- rok 2025 |
- rok 2024 |
- rok 2023 |
- rok 2022 |
- rok 2021 |
- rok 2020 |
- rok 2019 |
- rok 2018 |
- rok 2017 |
- rok 2016 |
- rok 2015 |
- rok 2014 |
- rok 2013 |
- rok 2012 |
- rok 2011 |
- rok 2010 |
- rok 2009 |
- rok 2008 |
- rok 2007 |
- rok 2006 |
- rok 2005 |
- rok 2004 |
- rok 2003 |
- rok 2002 |
- rok 2001 |
Kiwendotha
| Datum: | 26. 09. 14:00 - 28. 09. 13:00 |
| O akci: | V sobotu ráno nás náš autobusek dovezl do vesnicky Miskolezi, kde má základnu náš spřátelený oddíl- Tate Osmaka. Postavili jsme stany, které se mezi týpkami ostatních oddílu moc nevyjímaly a dali jsme si oběd, který nám na cestu připravily maminky. Po shlédnutí krásné scénky o tom, jak se lidé chtěli dostat do země, která by byla plná zvěře a rostlin, nám byla vysvětlena pravidla hry a šlo se na věc. Na louce byl rozcestník s ukazateli na různá stanoviště. Dohromady jich bylo dvanáct a byli jsme rozděleni do tří skupin. Jedna skupina dostala červený papír, druhá zelený a třetí modrý - podle veku. Úkoly pro modrou skupinu/ těch nejstarších/ byly- vůle.- tam se muselo být nejméně 20s v podřepu, mít zavřené oči, ruce před sebou a být na špičkách. Na zdravovědě jsme měli uvést člověka do stabilizované polohy. V ekologii jsme dostali asi pět otázek. Např. co je to skleníkový efekt nebo co je to červená a černá kniha. Čtvrtou zastávku byli živočichové. Tam nám ukazovali asi pět zvířat a my měli říkat, co jsou zač. Pak nám byla přečtena hádanka a my hádali, co to za zvířátko bylo. Další zastávkou byly kytky Pak rozdělání ohne tam bylo za úkol přepálit provázek asi v 40cm výšce rozděláním ohne křesáním. Sedmé stanoviště, bylo lezení po lanech. Pak byla čajovna. Tam jsme měli uvařit čaj z přírodních zdrojů, a kdo chtěl i vypít si ho. Kousek dál se nacházelo stanoviště mapy. Měli jsme zjistit azimut z jedné vesnice do města a říct co znamenají různé značky. Pak uzle. Tam jsme museli svázat pořádně trojnohu a navázat na sebe dva odlišně tlusté provázky tak, aby pořádně držely. Předposlední stanoviště bylo knoflíkování. Zde jsme měli za úkol přišít na kus látky malý knoflík tak, aby držel i zatěžkávací zkoušky. Poslední stanoviště bylo dělání pytlíčku. Proste a jednoduše jsme si každý udělali vonný pytlíček na památku. A tak jsme měli vyplněnou už celou mapku a mohli jsem jít najít orla a přečíst mu souvětí v skotštině. Za odměnu nám orel nakreslil do mapky, kde se vysněná země nachází. Na místě stálo týpí, akorát v zmenšené formě, u něho jsme měli odevzdat mapku a vybrat si velikost náramku s nápisem KIWENDOTHA 2009. Zbytek odpoledne jsme hráli hry nebo dělali dřevo. Až večer nastalo to pravé nadšení. Po pár zahraných písniček na kytaru a zahrání pár her, nám Waštelaka ukázal místo, kde by se melo každou chvilku objevit již slibované překvapení. Byla to krásná ohnivá šou s hudbou. Po ní jsme se všichni vrátili zpátky k ohni a večerní zábava mohla pokračovat. A tak se zpívalo a povídalo až do ranních hodin. V neděli ráno byla přednáška o včelařství a včelách. Následovala v šapitu ukázka improvizace hraní na bubny. Tak jsme tam tak seděli a třískali do bubnu :o). Během odpoledne se toho událo spousty. Například byla přednáška o canisterapii, nebo vyrábění náramku či svíček z včelího vosku apod. Na slavnostním sněmu bylo vyhlášení Kiwendothy. Po rozdání cen, zazpívání si pár písniček a zahrání pár her se šlo spát. V kategorii nejstarších se Kometa umístila na 2.místě a Míla na 4. V pondělí ráno se balilo a na oběd už hurá domu. Pro náš oddíl to byla trošku netradiční, hodně indiánsko-pohodová akce. Ale co, pořád se honit nemusíme. |
