Kde jsme byli:
- rok 2025 |
- rok 2024 |
- rok 2023 |
- rok 2022 |
- rok 2021 |
- rok 2020 |
- rok 2019 |
- rok 2018 |
- rok 2017 |
- rok 2016 |
- rok 2015 |
- rok 2014 |
- rok 2013 |
- rok 2012 |
- rok 2011 |
- rok 2010 |
- rok 2009 |
- rok 2008 |
- rok 2007 |
- rok 2006 |
- rok 2005 |
- rok 2004 |
- rok 2003 |
- rok 2002 |
- rok 2001 |
Police
| Datum: | 11. 12. 16:00 - 13. 12. 14:00 |
| O akci: | Polická stěna počtvrté V pozdním odpoledni v pátek 11.11. jsme vyrazili našim autobuskem směr Police nad Metují. Čekalo nás tradiční táboření pod horolezeckou stěnou. Dorazili jsme do polické Sokolovny a rozložili základní tábor. Kuchyň se nastěhovala do klubovny, členové si rozložili spaní na balkoně na gymnastickém koberci a na vedoucí zbyly žíněnky přímo pod stěnou. Večer jsme věnovali míčovým hrám- dali jsme vybíjenou, dušičkovou i rugby. Ráno nás výjimečně bez rozcvičky čekaly namazané chleby. Pak jsme se rozdělili na dvě poloviny. Jedna polovina se řádně nastrojila, protože přes noc pořádně nasněžilo a vyrazila do skal. Autobus je dovezl do Slavného. Pak už skupina putovala cestou necestou přes vrcholky skal. Když už byli všichni dočista promrzlí rychlým přesunem se dostali do základního tábora v Polici. Druhá skupina si dala nejdřív pořádnou gymnastickou rozcvičku. Naši nejstarší členové nám předvedli pořádné akrobatické skoky a ti mladší je více či méně zdařile napodobovali. A pak už hurá na stěnu. Tedy nejdřív jsme si vyslechli trochu teorie od našich bývalých členů a kamarádů horolezců. Měli jsme vytyčeno 9 lezeckých cest a byla to pořádná dřina. Kolem druhé hodiny se obě skupiny sešli u oběda, u našich tradičních ovocných knedlíků. Protože by se s plným břichem špatně lezlo, vydali jsme se do muzea Merkuru. Pro starší to už byla tradiční návštěva, ale naši nejmladší byli hodně překvapení, co je tam všechno k vidění. Po návratu si zájemci mohli ještě trochu zalozit a znovu jsme si dali míčové hry a trochu povídání. K večeři byly neméně tradiční špagety s „Ťukyho šprickou“. V neděli po chlebech s džemem a nutelou se obě skupiny vyměnily. Rozdíl byl jen v tom, že tak namrzlo, že autobus nedokázal vyjet na Slavný a tak nás vyložil v Hlavňově, odkud jsme vyšplhali do skal a dali si trošku jiný okruh, ale neméně romantický. Pocukrované skály vypadaly moc krásně. Stejně promrzlí, jako první skupina jsme dorazili do Police, kde si zatím ostatní tužili svaly ve stěně. K obědu byla sekaná a kaše. A pak už jen sbalit, uklidit, rozloučit se s kamarády, kteří se nám celý víkend věnovali a hurá domů. Byla to hodně zdařilá akce, i když nás z ní ještě dlouho pořádně bolely ruce, nohy a vlastně celý člověk. A ještě na závěr- nejlepším lezcem se letos stal Patrik Werner. |
