Kde jsme byli:
- rok 2025 |
- rok 2024 |
- rok 2023 |
- rok 2022 |
- rok 2021 |
- rok 2020 |
- rok 2019 |
- rok 2018 |
- rok 2017 |
- rok 2016 |
- rok 2015 |
- rok 2014 |
- rok 2013 |
- rok 2012 |
- rok 2011 |
- rok 2010 |
- rok 2009 |
- rok 2008 |
- rok 2007 |
- rok 2006 |
- rok 2005 |
- rok 2004 |
- rok 2003 |
- rok 2002 |
- rok 2001 |
Labe
| Datum: | 25. 04. 01:00 - 25. 04. 01:00 |
| O akci: | Pak už teploty začaly pomalu připomínat jaro a labská přehrada hlásila, že pustí do Labe pár kubíků vody navíc. Cíl další výpravy byl tedy jasný. Zamířili jsme tentokrát k horám, a tak jsme ještě před polednem stáli kousek před Vrchlabím u skoro prázdného řečiště. Trochu s nedůvěrou jsme vytáhli své vodácké nádobíčko, nafoukli lodě, nasoukali těla do neoprenů a vest, na hlavu helmu, do ruky pádlo. A usedli na šutry v řece a čekali. Netrvalo dlouho a přes korunu jezu se přehoupla vlna, pak druhá a pak- no pohádka. Vody najednou plná řeka, Labe pěnilo, cákalo, vytvářelo válce, zábaláky“, jámy a boule. A k tomu sluníčko nad hlavou. Co si může vodák víc přát. Lodě poskakovaly na vlnách, svaly na rukou pracovaly, posádky čarovaly s pádly. Na jezech se moc nečekalo, všechny byly dík velké vodě sjízdné, adrealin stoupal, okolo projíždějící i postávající vodáci na náš účet nešetřili chválou. Až dole, když se u Nových Zámků řeka zklidnila, byl čas si uvědomit, jakou krásu jsme prožili. Takový malý vodácký zázrak, za kterým se musí jinak vyjet daleko, až na řeky, tekoucí z ledovců. A tak jsme mohli zúročit výcvik a tvrdou zimní přípravu, ověřit své síly a posílit vodácké sebevědomí. |
