Kde jsme byli:
- rok 2024 |
- rok 2023 |
- rok 2022 |
- rok 2021 |
- rok 2020 |
- rok 2019 |
- rok 2018 |
- rok 2017 |
- rok 2016 |
- rok 2015 |
- rok 2014 |
- rok 2013 |
- rok 2012 |
- rok 2011 |
- rok 2010 |
- rok 2009 |
- rok 2008 |
- rok 2007 |
- rok 2006 |
- rok 2005 |
- rok 2004 |
- rok 2003 |
- rok 2002 |
- rok 2001 |
Stěna v Polici
| Datum: | 07. 11. 16:00 - 09. 11. 16:00 |
| O akci: | „Každý Kadet horolezcem“ Pod tímto heslem jsme již potřetí vyrazili prožít pěkný víkend do polické sokolovny pod umělou horolezeckou stěnu. Máme tam dobré kamarády, kteří pro nás společně s našimi vedoucími připravují víkend plný lezení, her a krásných výletu po skalách. Hned po příjezdu jsme se
tradičně ubytovali na akrobatickém koberci na balkóně, který jsme na víkend proměnili na noclehárnu.A hned jsme vybalili lana, sedáky, karabiny, expresky, abychom si ješte večer stihli trochu zatrénovat na stěně. Filip a jeho kamarádi nás seznámili se základními pravidly bezpečného lezení. Ukázali nám, jak se oblékají sedáky, jak se jistí a hlavně, jak se leze. A šlo se na to. Měli jsme nataženo několik cest, po kterých jsme se pustili. Na koho nezbyl sedák, ten se věnoval skokům. K dispozici byla malá trampolína a vysoké žíněnky a tak jsme skákali salta a přemety.
V sobotu jsme se rozdělili na dvě půlky. Jedna šla na výlet do Polických skal a druhá lozila a lozila. Vždyť šlo o to, naučit se co nejvíc. Výlet byl zkouškou připravenosti, protože byla ukrutná zima a lilo a lilo. Ale kaňony byly přepychové. Rádi jsme se vraceli do sucha tělocvičny. K obědu byly netradičně kynuté ovocné knedlíky, dokonce se šlehačkou ! Do večera jsme hráli hry a lezli a skákali. V neděli jsme spali skoro do devíti a dali si nedělní rozcvičku ve spacáku. Skupiny se vyměnily. Skupina, která vyrazila do skal, měla vetší štěstí, už nelilo. Ale zima byla pořád ukrutná. Každý se musel poprat s 11 cestami a ti nejlepší postoupili do finále. Roli nejlepšího lezce potvrdil Bach, který vylezl vše nejrychleji a jako prémii přidal ješte strop. Dosáhl nejlepšího času i v rychlolezení. Vypadalo to, že stěnu nevylezl, ale vyběhl. Čas 11.25s je prozatím oddílovým rekordem. Po nedělním programu jsme si dali k obědu Ťukyho gulášovku a odjeli k domovu. Byl to náročný víkend, po kterém nás všechny pěkně bolely ruce, ale zase umíme o něco víc. |