Kadet Červený Kostelec

Logo Kadet Červený Kostelec Asociace TOM Královéhradecký kraj
Město Červený Kostelec

Činnost oddílu Kadet je podporována městem Červený Kostelec

Kontakty
Přihlásit se

2013 - Chotěvice

HraChotěvické prérie
Popis:Tam blízko obce Chotěvic je indiánská zem,……

Možná, že to ještě nikdo z Vás neslyšel, ale tam na tom poloostrově mezi řekou a potokem, kde skoro každý rok trávíme táborové dny, je širá prérie. Nahoře ve skalách je zlatý důl, v lesích plno lovné zvěře, na pláních se pasou stáda bizonů a mustangů. A je tam tábor Indiánů a jejich náčelník nás pozval na velký lov. No a na takové dobrodružství jsme se museli samozřejmě dobře připravit. Takže už od jara maminky šily legíny, bederky, lovecké košile a s babičkami probíraly indiánské vzory. Tatínkové sháněli a vyráběli luky, šípy a brousili nože. Šaman vyřezával pro celý kmen náhrdelníky a indiánská zbrojovka dodala tomahavky.

A pak jednoho dne dobrodružství začalo. Náš kmen dorazil na chotěvické pláně a postavil svá týpí. Po vzoru mladých indiánů jsme se učili ovládat své zbraně i svá těla, číst stopy a pohybovat se v divočině. A protože jsme kmen sice malých, ale o to šikovnějších bojovníků, vše jsme rychle zvládli. Již brzy naše šípy létaly, kam jsme chtěli a vržený tomahavk či nůž většinou s jistotou zasáhl svůj cíl. Vydali jsme se na několik loveckých výprav do neprobádané divočiny a učili se pohybovat tak, aby nás nikdo neviděl a neslyšel. Dokázali jsme pochytat velké stádo mustangů, projeli jsme na kánoích divoké peřeje řeky a dojeli až do Lesa království. Přespali jsme v indiánském týpí i pod širým nebem, plným hvězd. Ve zlatodolu jsme vyrýžovali mnoho zlatých nugetů, bojovali jsme s bílými bandity a zastavili jejich dostavník, odvážejícím naše zlato. Několik vybraných bojovníků bylo podrobeno u mučednického kůlu mučení, zvanému nanuk a sám náčelník musel uznat, že vydrželi se ctí.

O našich hrdinských činech se pak rokovalo a zpívalo u všech táborových ohňů. Na našich štítech přibýval skalp za skalpem a současně přibývalo i zkušeností a zážitků. V indiánském táboře sice jinak plyne čas, ale přesto nadešla chvíle, kdy hry byly dohrány, písně dozpívány a vystřelen poslední šíp. Jen tamtam tiše duní nad krajem a my se vracíme domů, možná trochu špinaví, unavení, ale nesmírně bohatí. Vždyť každý si odváží malý zlatý nuget vzpomínek.

Zpět