Kadet Červený Kostelec

Logo Kadet Červený Kostelec Asociace TOM Královéhradecký kraj
Město Červený Kostelec

Činnost oddílu Kadet je podporována městem Červený Kostelec

Kontakty
Přihlásit se

2012 - Moravské putování

HraPutování cestou necestou, řekou neřekou
Popis:
Čas letí, voda teče a děti rostou. Nastal čas, kdy naše stálé tábořiště nám začalo být malé, těsné a známé. Při diskuzích o letošním táboře padl návrh vyjet s dětmi někam tam, tam daleko, kde na nás čeká veliké dobrodružství. Prostě, že vyjedeme na půťák. Pak už jsme řešili jen kam a jak. Slovenské řeky se nám zdály trochu daleko a české zase moc profláknuté. Nakonec padla volba na řeku, jejíihž vrchní tok dobře známe z jarních výjezdů. Na jaře, kdy teče sněhová voda je její koryto plné krásných peřejí, válců a zábaláků. Její jezy sjízdné na bezpečné. Tak tedy vzhůru na Moravu. Zatímco na jaře se naše lodě plaví okolo Malé Moravy, Hanušovic a Bludova, letošní velká plavba nás povede dál od Postřelmova až po Olomouc. Hned druhý den po vysvědčení už náš modrý autobus podporován doprovodným vozidlem odváží 22 dětí a 7 vedoucích od maminek, televizních obrazovek a počítačů do nebezpečí divočiny. První zastávka Kouty nad Děsnou. Proč právě tam ? Rozhodli jsme se, že naše putování zahájíme tím, že dobudeme horu Praděd. Zatáboříme u hučivé Děsné a druhý den stoupáme od Karlovy Studánky údolím bílé Opavy vzhůru. Přes vrcholek Pradědu sejdeme dolů k elektrárně Dlouhé stráně a zpátky na tábořiště. Nikdo nefňuká, nálada v mužstvu dobrá. Večer přišla bouře, kroupy, déšť. Ale když prší, vodák nenadává. Ale těší se, že zítra to pěkně poteče . A zítra to už hodíme na vodu a řeka pokluše. Ráno začíná tak, jak to teď bude po mnoho dalších. Sbalit stany, nacpat batohy, zapnout káry a jedeme zas o kousek dál. Sjedeme k Postřelmovu, autobus si libuje, že už to bude jenom z kopce. Na tábořišti u mostu vybalíme lodě. Na vodě je za chvíli „ loďstvo 14 deblovek RIO a jeden kajak. Tak a vyplouváme. Střídají se dny, tábořiště, zážitky. Na řece potkáváme lidi, bobry, kachny. A spadlé stromy, jezy, meandry, voleje. A „ motomouchy“ kousavé. Děti jsou stále spolu, v kontaktu s přírodou a počasím. Učí se překonávat únavu, nepohodlí, hlad. A pomalu nám hnědnou, sluníčko pálí o sto sedm. Před sluníčkem se můžeme schovat na chvíli v litovelském podzemí. Naše lodě proplují kanály pod náměstím. Navštívíme hrad Bouzov a zase plujeme dál. Při další plavbě musíme kvůli hnízdícím ptákům opustit řeku Moravu a pokračovat starým mlýnským náhonem. Plavba se tím však nestává méně zajímavou. Voda příjemně proudí, lodě proplouvají zeleným tunelem. V tajemném tichu se zklidnily i ty nejhlučnější posádky. No, alespoň na chvíli. Šplouchání pádel ukrajuje kilometry, před námi Hynkov. Před tábořištěm se můžeme trochu vyřádit v peřejích pod jezem. Znovu a znovu skáčeme ve vestách do vln a necháváme se unášet proudem. Teprve hlad nás vyhání z vody do lodí a odplouváme k tábořišti. Těšíme, budou řízky . A před námi je Olomouc. Poslední den plavby necháváme vodě volně plout, nespěcháme. Vyplouváme z divočiny, na dohled věže města, voda nás nese mezi domy, parky, silnicemi. A teď už je vše poslední. Poslední sfouknutí a naložení lodí, poslední tábořiště na břehu písáku, kde se vykoupeme v krásně čisté vodě. Poslední táboráček, poslední noc pod hvězdami. A poslední ráno. Balíme, bloumáme v místech, kde stály stany, nacházíme ztracené ponožky, lžíce, ešusy. Nasedáme a před námi je 150 km cesty domů. Motor vrčí, děti pospávají, cesta ubíhá. Přesně podle plánu v 17.09 zastavujeme na busáku. Ještě zazní poslední veliké Ahooooj !!! a to je vše. Vlastně ne, vždyť brzo se sejdeme a poplujeme dál. 

Zpět