Kde jsme byli:
- rok 2024 |
- rok 2023 |
- rok 2022 |
- rok 2021 |
- rok 2020 |
- rok 2019 |
- rok 2018 |
- rok 2017 |
- rok 2016 |
- rok 2015 |
- rok 2014 |
- rok 2013 |
- rok 2012 |
- rok 2011 |
- rok 2010 |
- rok 2009 |
- rok 2008 |
- rok 2007 |
- rok 2006 |
- rok 2005 |
- rok 2004 |
- rok 2003 |
- rok 2002 |
- rok 2001 |
MORAVA 2011
| Datum: | 22. 04. 07:00 - 24. 04. 19:00 |
| O akci: | Vzhledem k suchému konci zimy a začátku jara jsme hleděli s velkými obavami vstříc tradiční jarní oddílové akci, soustředění na řece Moravě. Byly doby, kdy nás řeky Morava, Desná, Krupá a Braná vítaly hukotem peřejí, mohutnými kohouty vln a zábaláky. Jak nás přivítají letos ? S velkými obavami jsme nasedali v pátek do našeho modrého autobusku. Ale byl Velký pátek a to se prý dějí zázraky. Před námi bylo 160 km, náš oblíbený Bludov, kamarád Jura a Vlčí důl paní Jirglové. Netrvalo dlouho, jen co by se Bobík s Markem dvakrát najedli a už sjíždíme podél horního toku Malé Moravy. Při pohledu na prázdné koryto zavládlo v autobuse pochmurné mlčení. Dole to bude lepší, něco dá Braná, něco Krupá, utěšujeme se a frčíme dolů do Hanušovic. Na známém místě u pivovaru zastavujeme a hurá k řece. A je tu. Voda jiskřivá, chladná, proudící a hlavně jí je dost. Za současného převlékání do neoprénů, pumpování lodí, hledání pádel a všelijakých svršků a spodků se naobědváme a už spouštíme lodě na vodu. Na břehu zůstali dva řidiči, kteří řeší otázku, jak se dostat se třemi auty dolů. Za chvíli dostáváme zprávu – první čochtan. Blesk s Pumpičkou. Nemožné ! To určitě udělali schválně, pro pobavení. A lodě splouvají po řece, posádky překonávají proudy, vlny a jezy. Sluníčko svítí, adrenalin i nálada stoupá, kilometry přibývají a je jich osmnáct a jsme před Bludovem. Teď se teprve ozývají namožené svaly a prázdný žaludek. Tak honem naložit a hurá na dobrou večeři k paní Jirglové do Vlčího dolu. Po večeři vedoucí odpočívají, protože vědí, co je druhý den čeká. Při večerní poradě se to dovídají všichni. Pouští se přehrada Kružberk, jede se na Moravici ! Tak rychle, bez večerních radovánek spát, ráno odjezd už v 7.oo . Budí nás lahodný zpěv kohouta a rozespalí nasedáme do autobusu. Už v 9.23 stojíme u řeky a zíráme. Snad celý vodácký svět si tu dal sraz. Všechna možná plavidla zaplňují řeku . Sníme si opožděnou snídani, převlékneme se do neoprenů, na hlavu helmu, do ruky pádlo a jdeme na vodu. Hned první jez a důkladné opláchnutí háčků. Teď se teprve důkladně probouzíme a konvoj lodí se posunuje po řece. Lodě se zaplétají do jednoho chumlu a tak chvílemi nevíme, na co máme dávat větší pozor, na raft za sebou, nebo převrženou loď před sebou. A sluníčko pálí a maluje tváře do červena. Řeka nás donesla až do Podhradí, máme za sebou 16 km říčních, ale v rukách ještě sílu a chuť plout dál. A tak po rychlém obědě znovu vyplouváme směrem k Žirovickému jezu. A další čochtan. Zelí s Mývalem vyrobili vodáckou chybu a tu řeka neodpouští. Naštěstí je tu dost pomocných rukou kamarádů a tak bez zdržení jedeme dál. Doplouváme do Žirovic, poslední jez, poslední zhoupnutí a vytahujeme lodě. Docela rádi svlékáme neopreny a vystavujeme těla sluníčku. Ale rychle balit,čeká nás 90 km do Vlčího dolu, kde pro nás připravili večeři. Dojíždíme hodně za tmy, kuchařky z nás nemají velkou radost. A tak rychle večeře, umýt a spát. O čem se nám bude zdát ? No přece o řece. Poslední den je neděle, trochu si poležíme, vyjíždíme zvolna. Cestu domů si zpestříme návštěvou Pastvinské přehrady. Je to „ volej“, plavba se stává pohodovým přesunem po hladině k hrázi za občasného mávnutí pádla. Trochu dovádění na mělčinách, několik skoků odvahy z mohutných skal do tajemné hlubiny. A celou akci zakončujeme mohutným ÁÁ – hoj na autobusáku v Červeném Kostelci. Za celou akci ujela doprovodná vozidla 600 km, lodě s posádkami 48 km říčních a padl nový oddílový rekord – 30 km souvislé plavby ! Díky všem zúčastněným proběhla akce bez nehod a v dobré pohodě. |
